Saturnovy prstence jsou ikonické, ale nové důkazy naznačují, že Země kdysi mohla mít jeden ze svých vlastních. Tento prsten by způsobil chaos na povrchu.
Víme, že Země prošla během svého života mnoha různými fázemi. Brzy byla pokryta magmatickými oceány a mnohem později to byla na chvíli obří sněhová koule. Zemské masy se během stovek milionů let rozpadly, oddělily a vrátily se k sobě. Ale období, kdy to mělo prsten, je relativně nová myšlenka.
Vědci z Monash University v Austrálii nyní předpokládali, že se kolem Země vytvořil skalnatý prstenec před asi 466 miliony let a přetrvával několik desítek milionů let. Tento závěr byl výsledkem nějaké rigorózní geologické detektivní práce.
Přibližně v té době, během toho, co se nazývá ordovické období, se zdá, že na Zemi došlo k nárůstu impaktních kráterů. Tým zmapoval umístění 21 známých kráterů tohoto věku a použil modely pohybu tektonických desek k jejich sledování zpět tam, kde se nacházely v době dopadu.
Je zajímavé, že všechny udeřily do 30 stupňů od rovníku. Normálně by se od nich očekávalo, že zaútočí na zcela náhodná místa po celém světě. To je zvláštní zjištění, ale potenciálně to může být chyba vzorku.
Aby to vědci zjistili, vypočítali, jak velká část pevninského povrchu z té doby by byla schopna uchovat krátery tak dlouho. Zaměřili se na stabilní, nenarušené části kůry, které pocházejí z doby před středním ordovikum, s výjimkou oblastí, které byly pohřbeny, erodovány nebo ovlivněny tektonickou činností. Nejlepší výsledky byly zjištěny v západní Austrálii, Africe a částech Severní Ameriky a Evropy.
Tým poté použil stejné tektonické modely k přetočení času, aby zjistil, kde na planetě byla tato hlavní místa zpět v ordoviku. A skutečně, bylo zjištěno, že pouze 30 % této vhodné země je blízko rovníku. Mít zasažených všech 21 kráterů v této menšině země je statistická anomálie, říká tým.
Co by způsobilo soustředění přílivu meteoritů kolem rovníku? Pokud Země zachytila prolétající asteroid asi před 466 miliony let, mohla ho roztrhat na kusy a vytvořit prstenec. Tyto trosky by pak během několika desítek milionů let pršely na planetu zaměřenou na rovník.
Teorie prstenů by také mohla vysvětlit několik dalších záhad té doby. Meteoritní úlomky v těchto kráterech vykazují známky toho, že před dopadem na Zemi nestrávili mnoho času ve vesmíru, což je v souladu s materiálem z relativně nedávného rozpadu velkého asteroidu na prstenec.
Asi o 20 milionů let později Země vstoupila do doby hirnantské ledové, kde teploty klesly na nejnižší hodnoty za poslední půl miliardy let. Kvůli naklonění Země vůči Slunci by prstenec kolem rovníku zastínil část zemského povrchu, což by mohlo způsobit globální ochlazení.
„Myšlenka, že kruhový systém mohl ovlivnit globální teploty, přidává novou vrstvu složitosti k našemu chápání toho, jak mimozemské události mohly utvářet klima Země,“ řekl profesor Andy Tomkins, hlavní autor studie.
Je to zajímavá myšlenka a dokonce vyvolává možnost, že prstence jsou fází, kterou Země a jiné planety procházejí během svého života několikrát. Koneckonců, Saturnovy prstence mohly být staré až 10 milionů let – což znamená, že Země byla v tomto případě určovatelem trendů – a mohly by zmizet za dalších 100 milionů. Mars v současnosti také trhá jeden ze svých měsíců, který by mohl za 20 až 40 milionů let vytvořit nový prstenec.
Dále tým plánuje modelovat, jak se asteroidy rozpadají a vytvářejí prstence a jak se tento prstenec vyvíjí v průběhu času. Pozdější práce se pokusí modelovat účinky, které by prstence mohly mít na klima.
Výzkum byl publikován v časopise Dopisy o Zemi a planetární vědě.
Zdroje: Monash University, The Conversation
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
