Spojenci váhají, zda se spojit s americkou silou v Rudém moři.







Americký prezident Joe Biden se snažil demonstrovat silnou globální reakci na jemenské útoky Houthiů na lodní dopravu v Rudém moři odhalením nové námořní síly. Týden po jejím zahájení však mnoho spojenců váhá, zda se k iniciativě veřejně nebo plně připojit.

Dva evropští spojenci Spojených států, kteří byli uvedeni jako přispěvatelé k operaci Prosperity Guardian – Itálie a Španělsko – vydali prohlášení, která, jak se zdá, se distancují od námořních sil.

Pentagon říká, že tyto síly jsou obrannou koalicí více než 20 zemí, aby zajistily, že obchod v hodnotě miliard dolarů může volně proudit přes životně důležitý škrticí bod pro lodní dopravu ve vodách Rudého moře do Jemenu.

Ale téměř polovina z těchto zemí se dosud nepřihlásila, aby uznala své příspěvky, ani to Spojeným státům nedovolila. Tyto příspěvky se mohou pohybovat od vyslání válečných lodí až po pouhé vyslání štábního důstojníka.

Neochota některých spojenců USA připojit se k úsilí částečně odráží trhliny vytvořené konfliktem v Gaze, který způsobil, že Biden udržuje silnou podporu Izraeli, i když mezinárodní kritika stoupá kvůli jeho ofenzívě, při níž ministerstvo zdravotnictví v Gaze zabilo více než 21 000 lidí. Palestinci.

„Evropské vlády se velmi obávají, že se část jejich potenciálního elektorátu obrátí proti nim,“ řekl David Hernández, profesor mezinárodních vztahů na Complutense University v Madridu, s tím, že evropské veřejné mínění je vůči Izraeli stále kritické a podezřívavé z toho, že je zavlečeno. konflikt.

Íránem podporovaní Húsíové zaútočili nebo se zmocnili tuctu lodí raketami a drony od 19. listopadu ve snaze způsobit mezinárodní náklady na palbu izraelských bomb na Gazu, která následovala po přeshraničním útoku 7. října Palestinská odbojová skupina Hamas .

Námořnictvo Spojených států, Velké Británie a Francie sestřelilo bezpilotní letouny nebo rakety vypuštěné Húsíy.

Osoba obeznámená s myšlením Bidenovy administrativy uvedla, že Spojené státy věří, že eskalace útoků Houthiů vyžaduje nezávislou mezinárodní reakci na konflikt pustoší Gazu.

Rhea je vstupním bodem pro lodě využívající Suezský průplav, kterým prochází asi 12 % světového obchodu a který je životně důležitý pro pohyb zboží mezi Asií a Evropou. Útoky Houthiů odklonily některé lodě kolem afrického Mysu Dobré naděje, což výrazně prodloužilo přepravní dobu a náklady.

Dánský kontejnerový gigant Maersk v sobotu prohlásil, že obnoví lodní dopravu v Rudém moři a Adenském zálivu. Německý Hapag Lloyd ale ve středu řekl, že stále věří, že Rudé moře je příliš nebezpečné a bude i nadále posílat lodě kolem Mysu Dobré naděje.

Neshody kvůli Gaze

Ačkoli Spojené státy říkají, že se do jejich námořní pracovní skupiny přihlásilo 20 zemí, oznámily pouze jména 12 z nich.

„Necháme ostatní země mluvit o své účasti,“ řekl minulý týden novinářům generálmajor Patrick Ryder.

EU vyjádřila svou podporu námořním silám společným prohlášením odsuzujícím útoky Houthiů.

Ačkoli Británie, Řecko a další země veřejně podpořily americkou operaci, několik z těch, kteří jsou uvedeni v oznámení USA, rychle řekli, že nejsou přímo zapojeni.

Italské ministerstvo obrany uvedlo, že vyšle loď do Rudého moře na žádost italských rejdařů a nikoli jako součást americké operace. Francie uvedla, že podporuje snahy zaručit svobodu plavby v Rudém moři, ale že její lodě zůstanou pod francouzským velením.

Španělsko uvedlo, že se nepřipojí k operaci Prosperity Guardian, a je proti využití protipirátské mise EU Atalanta k ochraně lodní dopravy v Rudém moři. Ve středu ale premiér Pedro Sánchez řekl, že je ochoten zvážit vytvoření jiné mise, která by problém vyřešila.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) již dříve uvedly, že o společnost nemají zájem.

Veřejný hněv nad izraelskou ofenzívou proti Gaze pomáhá vysvětlit část neochoty politických vůdců. Podle nedávného průzkumu Yougov se velká většina Západoevropanů, zejména ve Španělsku a Itálii, domnívá, že by Izrael měl zastavit vojenské akce v Gaze.

Existuje také riziko, že zúčastněné země budou vystaveny odvetným opatřením ze strany Húsíů. Osoba obeznámená s myšlením americké administrativy uvedla, že je to právě toto riziko – spíše než neshody ohledně Gazy – co vede některé země k tomu, aby se této iniciativě vyhýbaly.

To se zdá být případ Indie, která se podle vysokého indického vojenského představitele pravděpodobně nepřipojí k operaci USA. Představitel indické vlády uvedl, že vláda je znepokojena tím, že by se její spojení se Spojenými státy mohlo stát dalším cílem.

Evropský diplomatický zdroj bagatelizoval obavy o soudržnost koalice a uvedl, že iniciativa stále nabírá tvar a nehrozí její rozpad. Zdroj dodal, že spojenci Washingtonu chápali výzvy, kterým Biden čelil doma v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem.

Potřebná mezinárodní podpora

Ve skutečnosti se mnoho evropských zemí a zemí Perského zálivu již účastní jedné z různých vojenských skupin pod vedením USA na Blízkém východě, včetně 39-národních kombinovaných námořních sil (CMF).

Operace EU Atalanta již podle mluvčího skupiny spolupracuje s CMF ve „recipročním vztahu“.

To znamená, že některé země, které nejsou formálně součástí námořní pracovní skupiny Rudého moře, by mohly koordinovat hlídky s americkým námořnictvem.

Například ačkoli Itálie – člen Atalanty – neřekla, že se připojí k operaci Prosperity Guardian, zdroj italské vlády agentuře Reuters řekl, že koalice vedená USA je s příspěvkem Itálie spokojena.

Zdroj dodal, že rozhodnutí vyslat námořní fregatu jako součást stávajících operací bylo způsobem, jak urychlit nasazení a nevyžadovalo nové parlamentní povolení.

Snaha USA získat mezinárodní podporu pro svou bezpečnostní ofenzivu v Rudém moři přichází v době, kdy USA čelí tlaku na mnoha frontách ze strany íránských vojenských zástupců v regionu.

Kromě Húsíů v Jemenu útočí na americké jednotky v Sýrii a Iráku skupiny podporované Íránem.

Spojené státy dosud provedly omezené odvetné nálety proti skupinám v Iráku a Sýrii, ale v Jemenu se jich zdržely.

Michael Mulroy, bývalý náměstek náměstka ministra obrany pro Blízký východ za Trumpovy administrativy, uvedl, že cílem Pentagonu s novou námořní koalicí se zdá být proměnit jakýkoli budoucí útok Houthiů na mezinárodní záležitost, která by ho oddělila od izraelsko-palestinského konfliktu.

„Jakmile vojenská plavidla operace Prosperity Guardian začnou chránit komerční lodní dopravu a dostanou se pod přímý útok, (Húsíové) zaútočí na koalici, nejen na Spojené státy,“ řekl Mulroy.

Reuters





Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com