Každý den se mezi Perským zálivem a čínskými přístavy plaví téměř 60 plně naložených velmi velkých plavidel na ropu, které přepravují asi polovinu ropy, která pohání druhou největší světovou ekonomiku.
Lodě, které vplouvají do Jihočínského moře, brázdí vody stále více kontrolované rostoucí čínskou armádou, od raketových baterií a letišť jejích základen na sporných ostrovech až po její tajné torpédoborce typu 055.
Ale jak překračují Indický oceán, spolu s dalšími mířícími do Číny z Afriky a Brazílie, tyto tankery postrádají ochranu v námořním divadle ovládaném Spojenými státy.
Tucet vojenských atašé a akademiků tvrdí, že zranitelnost se nyní zkoumá, zatímco západní vojenští stratégové a akademici si tiše hrají se scénáři, jak by se mohl vyvíjet nebo eskalovat konflikt s Čínou o Tchaj-wan nebo jinde ve východní Asii.
Ve velké válce by čínské ropné tankery v Indickém oceánu „byly velmi zranitelné,“ řekl David Brewster, bezpečnostní expert z Australské národní univerzity.
„Čínské válečné lodě by byly účinně uvězněny v Indickém oceánu a měly by malou nebo žádnou leteckou podporu, protože neexistují žádné vlastní základny nebo zařízení, na které by se (Čína) mohla spolehnout.“
Čtyři vyslanci a osm analytiků obeznámených s diskusemi v západních a asijských metropolích, z nichž někteří hovořili pod podmínkou anonymity, aby diskutovali o citlivém tématu, uvedli, že tato přetrvávající slabost dává čínským protivníkům žebříček možností eskalace, zejména v vleklém konfliktu, jako je např. Válka Ruska proti Ukrajině.
Tyto scénáře sahají od obtěžování a zákazu operací proti čínské lodní dopravě, které by mohly odklonit čínská námořní plavidla do regionu, až po blokádu a dále.
Ve válce velkého rozsahu by tankery – schopné přepravit 2 miliony barelů ropy – byly cílem k potopení nebo zachycení, což odráží námořní akce minulého století, ve kterých se bojovníci zaměřovali na ekonomické zdroje svých nepřátel, uvedli tři analytici.
Tyto možnosti by mohly být použity k odrazení Číny od přijetí opatření nebo později ke zvýšení nákladů na invazi na Tchaj-wan.
Zranitelnost čínských zásobovacích linek
Čínská armáda postrádá leteckou a námořní sílu potřebnou k ochraně obchodních cest v Indickém oceánu, což by podle analytiků mohlo učinit vleklou válku o Tchaj-wan těžko udržitelnou.
Klíčová zařízení v indicko-pacifické oblasti
Čína
USA nebo s rutinním přístupem do USA.
Hlavní vojenská základna
Podpora instalace
Projekt přístavu
Čínští stratégové si jsou tohoto problému vědomi, ale jakékoli rozhodnutí o zahájení vojenské akce by nakonec učinil prezident Si Ťin-pching, podle dokumentů Lidové osvobozenecké armády (PLA) a vysloužilých důstojníků.
Xi nařídil PLA, aby byla připravena na invazi na Tchaj-wan v roce 2027, řekl v únoru ředitel americké Ústřední zpravodajské služby William Burns. Čína před lednovými volbami na ostrově zintenzivňuje vojenská cvičení.
Od převzetí moci v roce 2013 Si Ťin-pching a další vůdci komunistické strany zdůrazňovali význam modernizované armády, která dokáže prosadit moc globálně a zajistit důležité obchodní cesty Číny.
Ale kvůli obavám z konfliktu někteří analytici uvedli, že Čína bude mít potíže s ochranou těchto záchranných lan, i když její energetické nároky rostou, což ztěžuje udržení vleklé války o Tchaj-wan.
Čína dovezla za 11 měsíců do listopadu 515,65 milionu tun ropy, neboli 11,27 milionu barelů denně, jak ukazují oficiální údaje, meziroční nárůst o 12,1 %.
Pentagon odhaduje, že asi 62 % čínské ropy a 17 % jejího dovozu zemního plynu prochází Malackým průlivem a Jihočínským mořem, klíčovými branami do Indického oceánu.
Čína podniká kroky k diverzifikaci dodávek: Tři ropovody z Ruska, Myanmaru a Kazachstánu budou v roce 2022 podle celních údajů a státních médií představovat asi 10 % jejího dovozu ropy.
Západní sankce uvalené na Moskvu po její invazi na Ukrajinu také vedly Čínu k tomu, aby skladovala více levné ropy z Ruska, jejího hlavního dodavatele.
Jídlo je složitější obrázek. Dovoz čínských sójových bobů – používaných jako krmivo pro zvířata – se částečně přepravuje přes Indický oceán, ale jiné komodity, jako je potaš, potřebný pro hnojiva, přicházejí jinými cestami.
OKOLÍ ZÁKLADNA
Čína má rozsáhlou síť vojenských satelitů, ale pouze jednu vyhrazenou vojenskou základnu a žádné vzdušné krytí ze země ani z moře pro námořní nasazení v Indickém oceánu.
Ve své říjnové výroční zprávě o čínské armádě Pentagon uvádí 11 potenciálních čínských základen na okraji oceánu, včetně Pákistánu, Tanzanie a Srí Lanky. Tato místa odrážejí čínský diplomatický a obchodní dosah v rámci iniciativy Xi’s Belt and Road Initiative.
Ale ty se neprojevily jako tvrdé vojenské prostředky, bez stálé přítomnosti PLA nebo veřejně známých záruk přístupu v konfliktu, uvedli atašé a asijský diplomat.
Zpráva Pentagonu uvádí, jazykem použitým poprvé v tomto roce, že Čína stále „má malou projekční kapacitu energie“ v Indickém oceánu.
Počáteční čínská zámořská základna v Džibuti, na západním okraji oceánu, byla otevřena v roce 2017 a je domovem 400 námořníků, což odráží čínskou účast v mezinárodních protipirátských hlídkách kolem Afrického rohu od roku 2008.
Základna však nemá žádné letiště a je lemována vojenskými zařízeními ze sedmi dalších zemí, včetně Spojených států, Francie a Británie.
Přítomnost Spojených států v Indickém oceánu zůstává v ostrém kontrastu, což odráží jejich pokrok během studené války.
Americká pátá flotila sídlí v Bahrajnu, zatímco sedmá flotila sídlící v Japonsku operuje z Diego Garcia, britského atolu s přistávacími dráhami pro bombardéry dlouhého doletu a lagunou přizpůsobenou pro americké letadlové lodě.
Na východě Austrálie zvyšuje hlídky pomocí svých loveckých letounů na ponorky P-8 Poseidon a rozšiřuje základnu na západním pobřeží pro britské a americké ponorky s jaderným pohonem a nakonec i pro australská plavidla s jaderným pohonem.
PROBÍHAJÍCÍ PRÁCE
Zhou Bo, penzionovaný plukovník PLA a bezpečnostní pracovník na Tsinghua University v Pekingu, řekl, že si je vědom zahraničních diskusí o zranitelnosti Číny, ale že scénáře jsou hypotetické.
Pokud by se Čína a Západ vojensky střetly v Indickém oceánu, byl by takový konflikt svou povahou „téměř nekontrolovatelný“ co do rozsahu a místa, řekl Zhou. „V té době je to velká válka zahrnující mnoho zemí.“
Přesto, řekl, Čína bude postupně rozšiřovat nasazení a možnosti základů, aby posílila svou pozici.
Vojenští atašé a analytici, kteří sledují rozmístění v Indickém oceánu, říkají, že Čína má v jednu chvíli obvykle čtyři nebo pět sledovacích plavidel a podobný počet válečných lodí a jednu útočnou ponorku. Ale Čína ještě musí otestovat své nejmocnější aktiva v Indickém oceánu, řekl bývalý západní analytik zpravodajských služeb.
Někteří analytici očekávají, že se to změní, zvláště když dokumenty CHKO zdůrazňují důležitost protipirátských hlídek pro ochranu zásobovacích linek Indického oceánu. Čína by mohla rozšířit hlídky, pokud by „hegemonní země“ vykonávaly kontrolu nad svými životně důležitými tranzitními trasami, uvádí Science of Military Strategy 2020, oficiální dokument nastiňující čínské strategické priority.
Zatímco čínské námořnictvo drží své ponorky s balistickými raketami vyzbrojené jadernými zbraněmi poblíž své základny na ostrově Hainan, očekává se, že jejich útočné ponorky budou mít s vylepšením širší dosah, což je pro Spojené státy výzva.
„Vidíme, že jsou opatrní, rozhodně opatrnější, než se očekávalo,“ řekl bývalý americký kontradmirál Michael McDevitt, který v knize z roku 2020 předpověděl případnou významnou čínskou vojenskou přítomnost na ochranu lodních tras v Indickém oceánu.
„Neříkám, že se tam nedostanou, ale zdá se, že se stále necítí dobře, zvláště se svými letadlovými loděmi, a rozšiřování vzdušného krytu pro ně bude v konfliktu životně důležité.“
PROBLÉMY S ZAMYKÁNÍM
I když Čína nemůže dosáhnout dominance, některé faktory by mohly hrát v její prospěch, říkají někteří analytici.
Blokády je obtížné realizovat vzhledem k plynulosti obchodu, protože ropa se někdy obchoduje po cestě.
Sledování a monitorování zásilek by představovalo obrovskou práci, protože operace proti Číně by potřebovaly zajistit zásilky do destinací, jako je Japonsko, Jižní Korea a Austrálie.
„Nemůžete uniknout tomu, že zablokujete soupeřovy podání a necháte ty vaše pokračovat,“ řekl Brewster.
Historici pokračují v debatě o účinnosti blokád proti Německu v první světové válce a Japonsku ve druhé světové válce.
Přesto se Čína poučila. Podle analytických firem Vortexa a Kpler má strategické a komerční zásoby ropy na zhruba 60 dní. Jeho zásoby ropy jsou částečně uloženy pod zemí a satelity je nemohou sledovat.
Má málo přebytků zemního plynu, ale získává stále větší objemy z potrubí vedoucích přes Rusko, Střední Asii a Myanmar.
Čína je do značné míry soběstačná v pšenici a rýži a udržuje velké zásoby obou, ačkoli množství zůstávají státním tajemstvím.
V roce 2022 Washingtonská americko-čínská ekonomická a bezpečnostní kontrolní komise požádala Pentagon, aby vypracoval utajovanou zprávu o vojenských požadavcích blokády čínských energetických dodávek, o podrobnostech, které dříve nebyly hlášeny.
„Zpráva by měla také zvážit, do jaké míry může Čína uspokojit své energetické potřeby během krize nebo konfliktu prostřednictvím zásob, přidělování dodávek a spoléhání se na pozemní dodávky,“ uvedla komise.
Greg Torode
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
