Pochopte open source a jeho právní rizika

Od 80. let, kdy se objevil koncept „svobodného softwaru“, používání open source exponenciálně rostlo. V posledním desetiletí, s pokrokem umělé inteligence a nástrojů, jako je ChatGPT nebo GitHub Copilot, výrazně vzrostlo přijetí open source. To vyvolalo inovace a výzvy pro vývojáře a právníky specializované na duševní vlastnictví a technologie.

Pro profesionály v tomto odvětví je klíčové porozumět základům open source, jeho právním rizikům a osvědčeným postupům nezbytným pro jeho používání. Nejde jen o technický problém, ale o realitu, která ovlivňuje politiku duševního vlastnictví a marketing technologických produktů.

Co je to open source?

Open source je software, jehož zdrojový kód je dostupný veřejnosti, na rozdíl od proprietárního kódu, který je chráněn právními omezeními. Open Source Initiative definuje řadu principů, které musí být splněny, aby byl software považován za open source. Patří mezi ně bezplatná redistribuce, přístup ke zdrojovému kódu a možnost vytváření odvozených děl.

Aby byl kód považován za otevřený, musí být splněno těchto deset kritérií:

• · Bezplatná redistribuce: software lze redistribuovat bez omezení.
• · Přístupnost zdrojového kódu: kód musí být dostupný veřejnosti.
• · Povolená odvozená díla: Ze softwaru mohou být vytvořena odvozená díla.
• · Integrita zdrojového kódu: Změny provedené v upravených verzích mohou vyžadovat upozornění.

Toto jsou čtyři hlavní kritéria, ale je třeba přidat další, například ta, která se týkají použitých licencí:

• · Nediskriminace mezi jednotlivci nebo skupinami
• · Nediskriminace mezi oblastmi použití
• · Povolit distribuci licencí
• · Licence nesmí být specifická pro jiný produkt
• · Licence nesmí omezovat použití jiného softwaru
• · Licence musí být technologicky neutrální

Open source je tedy proti proprietárním licencím, které lze nalézt na trhu pro programy nebo programové sady (například Microsoft Office 365 atd.).

Svobody a omezení open source

Open source je založen na řadě základních svobod:

• · Svoboda použití: software lze používat pro jakýkoli účel.
• · Svoboda úprav: uživatelé mohou studovat a upravovat kód.
• · Svoboda redistribuce: kopie softwaru lze sdílet.
• · Svoboda distribuce upravených verzí: upravený software lze redistribuovat za stejných podmínek.

V posledním desetiletí, s pokrokem umělé inteligence a nástrojů, jako je ChatGPT nebo GitHub Copilot, se používání open source výrazně zvýšilo.

Tyto svobody neznamenají úplnou absenci omezení. Licence s otevřeným zdrojovým kódem stanoví podmínky, které musí být přísně dodržovány. Tyto licence jsou rozděleny do dvou kategorií: permisivní a nepermisivní (neboli copyleft).

Typy open source licencí

1. Permisivní licence

Permisivní licence, jako je BSD, MIT nebo Apache, jsou nejflexibilnější. Umožňují integraci open source s proprietárním softwarem bez větších omezení, pokud jsou dodrženy určité minimální podmínky, jako je uvedení autora a zachování licence. Tyto typy licencí podporují kolaborativní inovace tím, že usnadňují používání a vylepšují software, aniž by ukládaly vývojářům další zátěž.

1. Nepermisivní licence (copyleft)

Nepermisivní licence, jako je GNU GPL nebo CeCiLL, vyžadují, aby jakékoli odvozené dílo bylo distribuováno za stejných podmínek jako původní licence. Tento typ licence se silným copyleftem nutí vývojáře, kteří používají tento kód, aby vydali svůj vlastní software za stejných podmínek, pokud jej upraví nebo integrují do svého vlastního kódu.

Pokud například společnost začlení kód s licencí GPL do svého proprietárního softwaru, může být požadováno, aby svůj kód zpřístupnila veřejnosti, což by ovlivnilo komerční hodnotu produktu.

Rizika používání open source

1. Riziko znehodnocení softwaru

Jedním z hlavních rizik používání open source je možná devalvace proprietárního softwaru. Pokud společnost integruje kód s nepermisivní licencí bez pochopení právních důsledků, může být nucena uvolnit části svého softwaru, což ovlivňuje její konkurenční hodnotu na trhu.

1. Právní rizika

Nedodržení licencí open source může mít také právní důsledky. Nedávným příkladem je rozsudek francouzského nejvyššího soudu z října 2022, který zdůraznil, že porušení licence s otevřeným zdrojovým kódem může vést k občanskoprávním nebo trestním žalobám za porušení autorských práv.

V tomto případě byl telekomunikační operátor žalován za integraci open source softwaru, aniž by dodržel licenční podmínky. Rozhodnutí zdůraznilo důležitost přísného dodržování podmínek stanovených licencemi s otevřeným zdrojovým kódem a připomnělo, že porušení může vést k sankcím.

Osvědčené postupy při používání open source

Za prvé, všichni zúčastnění – vývojáři, inženýři, právníci – musí být vyškoleni v základech open source a problémů, které přináší.

Je nezbytné vést záznamy o kusech kódu, kostkách nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, stejně jako o licencích, které se na ně vztahují, abyste mohli sledovat a vyhnout se riziku integrace řešení v rozporu s licencí.

A konečně, není neobvyklé, že vydavatelé, kteří zpřístupňují software s otevřeným zdrojovým kódem, nabízejí také proprietární licenci s více možnostmi a lepší kontrolou. Proto lze v určitých případech vyhodnotit možnost volby proprietární licence (často placené) místo licence Open Source. Nakonec je vhodné provádět pravidelné audity za účelem omezení rizik.

V případě pochybností je důležité poradit se s právním poradcem, který bude schopen pomoci a vyhodnotit rizika.

Autor: Enrique O’Connor, generální ředitel Vaultinum Iberia a Latam