Peking pokrčí rameny americkou prosbu o pomoc při ochraně lodní dopravy v Rudém moři.

Zdá se, že čínská vláda odmítá výzvu ministra zahraničí Antonyho Blinkena, aby Peking pomohl mezinárodní koalici chránit komerční lodní dopravu v Rudém moři před jemenskými milicemi Houthi podporovanými Íránem.

Peking dal najevo, že nemá zájem připojit se k operaci Pentagonu Prosperity Guardian, mnohonárodním silám, které zahrnují Kanadu, Spojené království a Bahrajn, s cílem zajistit bezpečnost nákladních lodí ohrožených útoky Houthiů.

„Věříme, že zúčastněné strany, zejména velké vlivné země, by měly hrát konstruktivní a odpovědnou roli při udržování bezpečnosti námořních cest v Rudém moři,“ řekl ve čtvrtek mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin v nepřímém odkazu na vojenská a diplomatická váha Spojených států v regionu.

Wangův odkaz na „hlavní vlivné země“ odráží uznání Pekingu, že USA a jejich spojenci a partneři mohou shromáždit velkou rychlostí mnohem větší námořní sílu potřebnou pro kampaň na ochranu námořní navigace než Peking dnes. Wang se nezabýval tím, zda Peking využije svého blízkého vztahu s Íránem, který Húsíům poskytuje zbraně a finance, aby se pokusil takové útoky ukončit.

Útoky Húsíů budou pokračovat, „ať už bude vytvořena námořní aliance, či nikoli,“ prohlásil mluvčí Húsíů Mohammed Abdulsalam podle agentury Reuters. Až 15 procent celosvětového obchodu prochází Rudým mořem a útoky Houthiů způsobily odklon nákladních lodí, což „přidává týdny k dodávkám klíčového zboží a materiálů, včetně ropy a plynu“, řekl v úterý agentuře Reuters. z obrany, Lloyd Austin, řekl tisku.

Blinken v telefonickém hovoru s čínským ministrem zahraničí Wang Yi začátkem tohoto měsíce vyjádřil obavy USA z „nepřijatelné hrozby pro námořní bezpečnost a mezinárodní právo“, kterou útoky představují. Na úterní tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller znovu potvrdil zájem administrativy o čínskou pomoc při monitorování oblastí Rudého moře, kde Húsíové napadli nákladní lodě. Útoky Houthiů na mezinárodní námořní dopravu „poškozují Čínu… takže ano, uvítali bychom, aby Čína hrála konstruktivní roli ve snaze zabránit těmto útokům,“ řekl Miller v úterý novinářům.

Wangovy poznámky odrážejí rozšířenou pasivitu Pekingu při řešení krizí, které zachvátily Blízký východ od útoku Hamasu na Izrael 7. října a pokračující války mezi Izraelem a Hamasem, která měla za následek smrt tisíců palestinských civilistů.

Po útoku ze 7. října Peking podle čínských státních médií v říjnu vyslal svého zvláštního vyslance na Blízký východ Zhai Jun na turné po několika zemích v regionu s cílem „ochladit situaci“. Zhai vedl úsilí Pekingu o dosažení dohody o deeskalaci mezi Íránem a Saúdskou Arábií v březnu.

Zhaiova diplomatická mise však nezahrnovala kontakty s Izraelem nebo palestinskou samosprávou a sestávala především z vágních vyjádření podpory „politickému řešení“ dlouhodobých křivd, které jsou základem současného násilí.

David Satterfield, zvláštní vyslanec prezidenta Joea Bidena pro humanitární otázky na Blízkém východě, v říjnu prohlásil, že tato propast mezi rétorikou a jednáním odráží citlivost Pekingu „na to, aby byl nucen v jakékoli mezinárodní otázce zaujmout postoj, který by mohl naznačovat, i když vně šikmo, že Čína podporuje „mezinárodní intervence“ nebo aplikaci mezinárodního práva.

Phlim Kine