Obrovský podzemní oceán vody nalezený na Marsu

Dobrou zprávou je, že pod povrchem Marsu je obrovský oceán vody – dost na to, aby pokryl celou planetu do hloubky míle (1,6 km). Špatnou zprávou je, že toto úložiště je tak hluboké a nedosažitelné, že by mohlo být i v jiné galaxii.

Mars je jednou z nejvíce frustrujících planet, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poslední dvě století to bylo neustálé houpání kyvadla sem a tam, protože byly nalezeny důkazy, že by tam mohl existovat život nebo že je tam spousta vody pro budoucí pozemské kolonie, jen aby naděje znovu a znovu mizely dalšími údaji.

Nová studie týmu vedeného UC Berkeley spojila naději a zklamání ve stejném článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Pomocí seismických dat shromážděných přistávacím modulem NASA Insight je vědci dokázali analyzovat pomocí počítačových modelů fyziky hornin, jako jsou modely používané k mapování akviferů a ropných polí na Zemi. Zjistili, že údaje shromážděné Insight lze nejlépe vysvětlit přítomností hluboké vrstvy rozbité vyvřelé horniny nasycené kapalnou vodou pod povrchem Rudé planety.

James Tuttle Keane/Aaron Rodriquez, s laskavým svolením Scripps Institution of Oceanography

V té skále je uzamčena voda za celý oceán, ale problém je, že je nepřístupná. Podle týmu je vrstva 11,5 až 20 km (7 až 13 mil) pod povrchem, což znamená, že dosažení obří vodonosné vrstvy, natož pak její napojení, by bylo na Zemi přinejmenším velkou technickou výzvou. sám v drsném prostředí Marsu.

Z toho však plynou dobré zprávy. Jednak přítomnost vší té vody znamená, že existuje další místo, kde by teoreticky mohl existovat mikrobiální život. Dalším plusem je, že pomáhá vysvětlit geologickou historii Marsu.

Před třemi miliardami let byl Mars vodním světem s oceánem, který dominoval jedné z jeho polokoulí. V průběhu tisíciletí se atmosféra planety zmenšila kvůli nedostatku magnetického pole, které by ji chránilo před slunečními větry. Jak atmosféra šla, většina vody se vypařila do vesmíru a zůstaly jen ledové čepice a některé usazeniny permafrostu.

Alespoň taková je uznávaná teorie. Pokud analýza z Berkeley obstojí, mohlo by se stát, že velká část těchto starověkých moří prosakovala puklinami ve skalách a usadila se v hlubinách.

„Pochopení koloběhu vody na Marsu je zásadní pro pochopení vývoje klimatu, povrchu a vnitrozemí,“ řekl Vashan Wright, bývalý postdoktorand z UC Berkeley. „Užitečným výchozím bodem je zjistit, kde je voda a kolik jí je.“

Zdroj: UC Berkeley