Mise NASA by mohla detekovat mimozemský život z jediné buňky již v roce 2030

Podle nové studie bychom mohli objevit mimozemský život již v roce 2030. Laboratorní experiment ukázal, že přístroje na kosmické lodi mířící do jednoho z nejslibnějších světů k nalezení života jsou dostatečně citlivé, aby detekovaly jedinou živou buňku v jediném ledovém zrnku.

Když přemýšlíte o tom, kde by se život mimo Zemi mohl poprvé objevit, můžete předpokládat, že Mars nebo nějaká vzdálená exoplaneta nám vysílá zprávy. Nejslibnějšími místy se ale překvapivě zdají být ledové měsíce plynných obřích planet v naší vlastní sluneční soustavě. Předpokládá se, že Saturnův měsíc Enceladus a Jupiterův měsíc Europa obsahují pod svými ledovými skořápkami globální oceány s podmínkami a klíčovými molekulami, které by mohly podporovat život.

Abychom získali lepší představu o tom, jaké jsou podmínky, NASA koncem tohoto roku vyšle misi na jeden z těchto měsíců. Kosmická loď Europa Clipper bude obíhat a analyzovat Europu, snese se až 25 km (16 mil) nad povrch, aby zmapovala její složení a geologii, shromáždila měření vnitřního oceánu a dokonce shromáždila a analyzovala zrnka ledu a prachu, která by mohla být rozprášené v chocholech. Ale i když to nebylo navrženo jako mise na lov života, nová studie naznačuje, že by mohla objevit mimozemšťany tak jako tak.

Tým vedený vědci z University of Washington a Freie Universität Berlin provedl experiment, aby zjistil, zda přístroje Europa Clipper dokážou detekovat mikroby uzavřené v ledových zrnech. Pro simulaci toho, co kosmická loď zažije při shromažďování dat z oblaků Europy, vědci vypálili tenký paprsek kapalné vody do vakua, poté použili laser k excitaci kapiček a analyzovali je pomocí hmotnostní spektrometrie, aby zjistili, co v nich je.

Zastupování mimozemšťanů bylo Sphingopyxis alaskensis, běžný druh bakterií, kterým se daří v chladném prostředí chudém na živiny, jako jsou vody u Aljašky. Mikrobi, jako jsou tyto, jsou uzavřeni v lipidové membráně a mohou na hladině oceánu vytvořit vrstvu spodiny, která skončí ve vzduchu v mořské sprše. Pokud podobný život existuje v oceánu Evropy, mohl by potenciálně vynést tato ledová zrna do vesmíru, kde by Clipperův hmotnostní spektrometr mohl detekovat jejich negativně nabité mastné kyseliny a lipidy.

Postberg a kol. (2018)/Příroda

„Popisujeme zde pravděpodobný scénář, jak mohou být bakteriální buňky teoreticky začleněny do ledového materiálu, který se tvoří z kapalné vody na Enceladu nebo Europě, a poté je vypuštěn do vesmíru,“ řekl Fabian Klenner, hlavní autor studie. „Pro mě je ještě více vzrušující hledat lipidy nebo mastné kyseliny, než hledat stavební kameny DNA, a důvodem je, že mastné kyseliny se zdají být stabilnější.“

A zcela jistě tým zjistil, že přístroj dokáže detekovat biologický vzorek o velikosti jedné buňky v jediném ledovém zrnku.

„Poprvé jsme ukázali, že i nepatrný zlomek buněčného materiálu lze identifikovat hmotnostním spektrometrem na palubě kosmické lodi,“ řekl Klenner. „Naše výsledky nám dávají větší jistotu, že pomocí nadcházejících přístrojů budeme schopni detekovat formy života podobné těm na Zemi, o kterých stále více věříme, že by se mohly vyskytovat na oceánských měsících.“

I když jsme téměř znecitlivěni k příběhům o nalezení důkazů, že jiné planety a měsíce to mají potenciál pro podporu života je docela vzrušující mít konečně takový, který by mohl věrohodně detekovat skutečný mimozemský život, pokud tam je. Budeme bedlivě sledovat, kdy Clipper dorazí na Evropu v roce 2030.

Výzkum byl publikován v časopise Vědecké pokroky.

Zdroj: University of Washington přes Eurekalert