Evropa se ve věku umělé inteligence snaží získat relevanci

Tato koncentrace moci je pro evropské vlády nepohodlná. Díky tomu jsou evropské společnosti budoucími zákazníky, kteří dovážejí nejnovější služby a technologie výměnou za peníze a data zasílaná na západ přes Atlantik. A tyto obavy nabyly nové naléhavosti – částečně proto, že někteří v Bruselu vnímají rostoucí propast v hodnotách a přesvědčeních mezi Silicon Valley a středním občanem EU a jejich volenými zástupci; a částečně proto, že AI se v kolektivní představivosti rýsuje jako motor další technologické revoluce.

Evropské obavy ze zaostávání v AI předcházejí ChatGPT. V roce 2018 vydala Evropská komise plán umělé inteligence požadující „AI made in Europe“, která by mohla konkurovat USA a Číně. Ale kromě touhy po nějakém druhu kontroly nad tvarem technologie se operační definice suverenity umělé inteligence stala docela nejasnou. „Pro některé lidi to znamená, že se musíme dát dohromady, abychom mohli bojovat proti Big Tech,“ říká Daniel Mügge, profesor politické aritmetiky na univerzitě v Amsterdamu, který studuje technologickou politiku v EU. „Pro ostatní to znamená, že s Big Tech není nic špatného, ​​pokud je to evropské, tak pojďme na to, abychom to udělali.“

Tyto konkurenční priority začaly komplikovat regulaci EU. Blokový zákon o AI, který prošel Evropským parlamentem v březnu a pravděpodobně se stane zákonem letos v létě, se silně zaměřuje na regulaci potenciálních škod a obav o soukromí v souvislosti s touto technologií. Některé členské státy, zejména Francie, však během vyjednávání o zákoně daly jasně najevo, že se obávají, že by regulace mohla spoutat jejich rozvíjející se společnosti AI, které se, jak doufají, stanou evropskou alternativou OpenAI.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire ve svém projevu před loňským listopadovým summitem Spojeného království o bezpečnosti AI řekl, že Evropa potřebuje „inovovat, než začne regulovat“ a že kontinent potřebuje „evropské aktéry ovládající AI“. Konečný text zákona o umělé inteligenci obsahuje závazek učinit z EU „vůdce v zavádění důvěryhodné umělé inteligence“.

„Italové, Němci a Francouzi si na poslední chvíli pomysleli: ‚No, musíme evropským společnostem trochu ubrat na modelech základů‘,“ říká Mügge. „To je zabalené do myšlenky, že Evropa potřebuje evropskou umělou inteligenci. Od té doby mám pocit, že si lidé uvědomili, že je to o něco těžší, než by si přáli.“

Sarlin, který byl nedávno na turné po evropských hlavních městech, včetně setkání s tvůrci politik v Bruselu, říká, že Evropa má některé prvky, které potřebuje, aby mohla konkurovat. Abyste byli hráčem v AI, musíte mít data, výpočetní výkon, talent a kapitál, říká.

Data jsou poměrně široce dostupná, dodává Sarlin, a Evropa má talent na umělou inteligenci, i když má někdy problémy si je udržet.

Aby EU zajistila více výpočetního výkonu, investuje do vysoce výkonných počítačových zdrojů, buduje celoevropskou síť vysoce výkonných výpočetních zařízení a nabízí začínajícím firmám přístup k superpočítačům prostřednictvím své iniciativy „AI Factories“.

Přístup ke kapitálu potřebnému k budování velkých projektů a společností v oblasti umělé inteligence je také náročný, protože mezi USA a všemi ostatními je široká propast. Podle zprávy indexu AI Stanfordské univerzity přesáhly soukromé investice do amerických společností AI v roce 2023 67 miliard dolarů, což je více než 35násobek částky investované v Německu nebo Francii. Výzkum společnosti Accel Partners ukazuje, že v roce 2023 dosáhlo sedm největších soukromých investičních kol amerických společností vyrábějících AI celkem 14 miliard USD. Prvních sedm v Evropě dosáhlo celkové hodnoty méně než 1 miliardy dolarů.